Z důvodu značných polomů nad Osikovem byla letošní trať Horokrosu zkrácena na 13 km. Byla zrušena část přes Osikov. Ze sedla za Městskými skalami se sbíhá přímo na Rejchartickou lesní cestu. Ostatní část je beze změny.

O víkendu 21.-22.9.2024 využíváme Zolyho pozvání na oslavu jeho jubilea. Mladík má sedumdesátku! Ale kdo by to počítal…

Nezvykle prázdný Rábl, bohaté pohoštění, perfektní lezecké počasí a spousta kamarádů. Nádhera! Díky, Zoly!!!

I letos jsme vyrazili do Tater, konkrétně na Zbojnickou chatu. V průběhu plánování se náš počet různě měnil a kulminoval na osmi lidech. Nakonec nás vyrazilo pět klasických kousků – Baráček, Danka, Pepino, Pepa Loupanec (čekatel) a moje maličkost. Předpověď počasí vypadala takřka dokonale, ale na místě se lehce pokazila – o tom více později

První den jsme vyrazili na Streleckú vežu, konkrétně jsme lezli Ľavý pilier (III-IV), klasiku z roku 1951. Všechno šlo jako po drátkách, příjemným zjištěním bylo to, že jsou v cestě přejištěné nové štandy. Roku 1951 jsme zůstali věrní také druhý den, kdy jsme se vydali na Velký Javorový a lezli jsme Keleho cestu Rebrom na V vrchol (V), která je přejištěná celá.

A tady se nám počasí pokazilo. Kolem 12:30 přišla bouřka, kterou Danka zahlédla na opačné straně hřebene ve chvíli, kdy jako první dolezla na vrchol. Zahájili jsme slaňování, ale i tak nás to pořádně propláchlo. Blesky naštěstí zůstaly na druhé straně hřebene, takže veškeré nebezpečí bylo spíše subjektivní. V takových chvílích je důležité hlavně zaměřit veškerou pozornost na bezpečnost sestupu a nenechat se rozhodit tím, že je člověku zima a už by byl nejraději dole. Někteří z nás podobnou situaci zažili poprvé a všichni jsme se pak shodli na tom, že jsme byli rádi, že jsme měli možnost si uvědomit, jak náš úsudek ovlivní zima, mokro a nepohodlí. Na chatu jsme přišli úplně promoklí, Danka v Pepinových kraťasech, a večer jsme to řádně zapili hořcem.

Třetí den jsme měli stále všechno mokré, hlavně lana, takže jsme opustili původní plán lezení na Široků vežu a vydali jsme se pouze na pěší výlet na Východnů Vysoků, odkud jsou neskutečné výhledy hned do několika tatranských údolí.

Krásně nám bylo, příští rok snad zase!

Andrea

Přelom roku do druhé půle opět na Rabštejně. Teploučké, ale přesto lezecké počasí s KRÁSNOU žízní! Spolu s Frantovým (Kallera) kulatým kopovým jubileem to mělo krásné řešení v jeho a Rabštejnské pohostinosti! Viz fotodokumentace. Ať se i nadále rádi vidíme a lezeme!!!

Následná dlouholetá oddílová akce – setkání, lezení a gastro na Bradle. Parádní počasí, rozbujelá vegetace (přístup skrz bříkový novoles). A vyhodnocení činností u Toníka v Brníčku.